Fotíme mobilem #9: Optické vady a jak na ně

V minulém článku jsem se rozepsal o tom, jaké chyby může při focení udělat fotograf. Dnes se podíváme na nástrahy, které nám klade nejkrásnější věda, fyzika.

Jakkoliv jde vývoj dopředu obřími kroky, existují a budou existovat omezení daná fyzikálními zákony a na výrobcích fotografických zařízení je, jak jejich negativní dopady co nejvíc eliminovat. My se budeme bavit především o mobilních telefonech. Velcí bráškové, ať už kokpakty nebo zrcadlovky, mají také své problémy; ovšem miniaturizace nutná v mobilech staví před konstruktéry mnohem větší výzvy.

Pojďme se tedy podívat na optické vady, jak vznikají a co se s nimi dá dělat. Některé dopady lze zmírnit už při focení, s jinými se musíme vypořádat až v postprodukci.

Chromatická aberace

Jedná se o jev, který můžeme pozorovat při focení velmi kontrastní scény, typicky holé větvičky proti nebi. Je to způsobeno ohybem světla a nedá se s tím nic moc dělat – kromě uvědomění si, že tento problém existuje a vyvarování se focení scén, kde se projevuje.

Chromatická aberace, také nazývaná chromatická vada, je barevné zkreslení v čočce nebo složitější optické soustavě (například v objektivu), které je způsobeno rozdílnou ohniskovou vzdáleností čoček pro různé vlnové délky světla. Projevuje se duhovými lemy kolem kontrastních oblastí snímku a celkově snižuje kvalitu obrazu. Tento druh zkreslení je nejvíce patrný na okrajích snímku, a proto jsou teleobjektivy s mnoha čočkami na něj velmi náchylné. K minimalizaci chromatické aberace se do takových objektivů často přidávají speciální optické prvky.

Podstatou chromatické aberace je závislost indexu lomu průhledných látek na vlnové délce světla. Každá barva světla je v čočce lámána jinak, což má za následek duhové lemy kolem kontrastních oblastí snímku, obvykle v červené, fialové nebo modré barvě. Tyto vlivy lze pozorovat pouze v určitých částech snímku. Chromatická aberace se, stejně jako ostatní optické zkreslení, projevuje nejvíce na okrajích obrazu.

Tento neduh se poměrně špatně odstraňuje, speciální funkci na to má Lightroom, ale výsledky nebyly přesvědčivé. Návod, jak na to v Photoshopu na PC jsem našel zde:

Vinětace

Vinětace je vada optických soustav, projevující se nižším jasem na okrajích zobrazovaného obrazu. Vinětace je často způsobena nastavením fotoaparátu nebo nedokonalostí objektivu.

Trochu přehnaný příklad je zde (vinětaci jsem přidal uměle):

S vinětací se nedá nic dělat při focení, ale v postprodukci lze poměrně snadno odstranit buď v Photoshopu na PC, případně v mobilu například v aplikaci Snapseed:

Geometrické zkreslení

Může způsobit, že rovné čáry vypadají zakřiveně nebo s jiným tvarovým zkreslením. To může být způsobeno širokoúhlým objektivem nebo nedokonalostmi v optickém systému. Korigovat geometrické zkreslení lze v postprodukci.

A – soudkovité zkreslení, B – poduškovité zkreslení, C – reálný obraz

My se nejčastěji setkáme s soudkovitým zkreslením, projeví se zvláště při focení kachliček širokoúhlým objektivem zblízka. Ale je to vlastně to samé, jako když někoho vyfotíte zblízka a dotyčný má pak velký nos.

Nedostatek ostrosti

Může se jednat o chybu fotografa (jak fotit, aby vaše fotografie byly ostré, se můžete dočíst v mém hned prvním článku ze série Fotíme mobilem: Ostrost), ale také o limitaci objektivu. Ta je tím více vidět, čím více pixelů má snímač, zatímco objektiv není schopen tak jemný vzor na snímač vykreslit. Neplést s hloubkou ostrosti!

Každý objektiv je nejostřejší uprostřed a směrem k okrajům pak ostrost klesá. Pokud vás tato problematika zajímá víc, zde https://www.makofoto.cz/nikon/objektivy/nik_Z85_1_8/nikon_Z85_1_8.htm je například test mého portrétního objektivu, kde jsou rozebrány všechny možné nedostatky a hlavně, je tam krásně popsané, jak číst MTF křivky.

Lze s tím něco dělat? Spíše ne, je třeba mít na paměti, že toto omezení existuje, znát limity svého fotoaparátu a v případě, že na ostrosti opravdu hodně záleží, použít lepší vybavení, případně co nejvíc přizpůsobit prostředí – ateliér, stativ, dobré osvětlení…

Šum

Opět odkážu na starší článek ze série, tentokrát o Expozici. Fotoaparát vyhodnocuje jas scény a podle toho nastaví tři základní parametry, a to čas, clonu a citlivost (ISO). Clona je u většiny mobilů jen jedna, takže můžeme hýbat časem a citlivostí. Obě tyto hodnoty mají vliv na šum – čím vyšší hodnota, tím vyšší šum (připomínám, že čas se uvádí jako zlomek, takže 1/100 je vyšší hodnota, než 1/500!), ovšem citlivost má mnohem vyšší vliv, než čas. Pokud fotíme statickou scénu, je lepší nastavit nižší ISO a prodloužit čas (noční režim to udělá za nás) – ale pozor, jakmile se na fotce něco pohne, bude to rozmazané! Tomu se dá předejít zvýšením citlivosti, které umožní zkrátit čas, ale za cenu zvýšení šumu na výsledné fotce. Přikládám dvě fotografie, jedna na ISO 50, druhá na ISO 3200 (schválně jsem fotil na zoom 3x, aby se to více projevilo):

Jak vidíte, na ISO 50 je fotka v pohodě, na ISO 3200 je hodně zašuměná (barevné proužky v písmenkách jsou způsobeny osvětlením tlačítek na klávesnici – LEDky blikají a na fotce to může vypadat takto).

Redukci šumu lze provést třeba v aplikaci Snapseed (detail, struktura, záporné hodnoty), ale pozor, odšumování s sebou vždy nese zároveň ztrátu detailů! A opět, nečekejte úplné zázraky.

Flare a ghosting

Tato vada se projevuje jako světelné pruhy nebo kruhy vzniklé v důsledku odrazu světla vnitřními prvky objektivu. Korigovat ji lze použitím sluneční clony nebo vyhýbáním se přímému slunečnímu světlu.

Často je způsobena přídavnými ochrannými sklíčky na objektivu. Přikládám snímek pořízený na procházce bezzrcadlovkou Lumix DC-GX9 s nasazeným ochranným UV filtrem a bez filtru:

Na prvním snímku je uprostřed zmíněná vada. Jak vidíte, stačilo sundat ochranný filtr a problém zmizel. Pomohlo by i pootočení fotoaparátu (ale to bych fotil něco jiného) a možná sluneční clona, ale ta je v případě mobilů špatně aplikovatelná.

Závěr

Přestože mnoho z těchto optických vad může být korigováno softwarovým zpracováním obrazu, nejlepší způsob, jak dosáhnout kvalitních fotografií, je investovat do mobilního telefonu s kvalitním fotoaparátem. Vyšší kvalita optických součástí a snímače sníží výskyt těchto vad a zlepší celkovou kvalitu fotografií.

Dále je důležité dodržovat základní techniky fotografování, jako je udržování pevného držení telefonu, použití stabilizace obrazu (pokud je k dispozici) a správné nastavení expozice a zaostření. Tyto faktory pomohou minimalizovat optické vady a zajistit, že vaše fotografie budou co nejlepší. Více se můžete dočíst v mých dřívějších článcích o fotografování mobilem.


Categories:

Tags:


Comments

Jeden komentář: „Fotíme mobilem #9: Optické vady a jak na ně“

  1. […] Fotíme mobilem #9: Optické vady a jak na ně […]