Možnosti tématu

Už jste si určitě všimli, že jsem měl možnost strávit nějakou dobu v Soulu na akci Samsung Member Connect in Seoul a v tomto článku bych se rád podělil o asi nejzajímavější část programu, a to návštěvu parku Suwon, což je místo, kde sídlí společnost Samsung Electronics už od roku 1951. 

Suwon

Jak je vidět, je to trochu z ruky. Jeli jsme tam asi hodinu. Jak nám bylo sděleno, do střeženého areálu společnosti denně přijíždí 4000 autobusů se zaměstnanci. Tak tomu říkám logistická výzva!

Při návštěvě platila přísná bezpečnostní pravidla. Do areálu nesměla žádná elektronika, kromě mobilů a hodinek značky Samsung a powerbanky. Náš jindy usměvavý průvodce nám poprvé s naprosto vážnou tváří řekl, ať opravdu nezkoušíme pronést něco jiného, jinak že on přijde o práci. Pokud vím, všichni jsme to dodrželi.

Jak vidíte, v Samsungu na nás byli připraveni a moc se na nás těšili. Nebyla to žádná nevýznamná akce.

Museli jsme mít povinně trička, která jsme dostali jako dárek a nezbytnou visačku. V areálu se smělo fotit spíše výjimečně a nikdy ne zaměstnance. Videa byla zakázána úplně. Proto bude fotografií v tomto článku méně, než jste u mě zvyklí.

To ale neplatilo opačně, my byly pod palbou fotografů neustále.

SIM – Samsung Innovation Museum

Jedná se o velice povedenou prezentaci technických průlomů v historii lidstva, liščím ohonem a baterií počínaje, přes věci, které denně používáme a bez kterých si neumíme život představit, jako jsou žárovka, lednička nebo pračka, až po televize a mobilní telefony.

Úplně na začátku jsme se shromáždili v místnosti asi 20×10 metrů, kde se zhaslo a promítli nám krátký film. Poté se promítací stěna rozevřela (za hlasitého woooow) a my mohli dál. Jako první jsme viděli něco jako kopule nebo sféry, kdy jsme mohli na tabletu nakreslit jednoduchý obrázek a ten se pak na tu sféru promítal. Taková hezká prezentace technologie. Fotit jsme zde bohužel nesměli. 

Dále jsme pokračovali historickou expozicí.

Líbilo se mně provedení vitrín, které byly kryté displejem, který animovaně zobrazoval informativní texty.

Samsung se chlubí také rozsáhlým sponzorským programem. Třeba vitrína s olympijskými pochodněmi už je plná, nevím, kam dají další. Je zde ale i zeď se jmény dárců. Není tam jediné nekorejské jméno, takže pokud máte doma na půdě nějaký zajímavý exponát, můžete muzeum oslovit a být první!

Průvodkyně nám kromě technických informací řekla i některé zajímavosti, například jaký vliv měly různé vynálezy na celou společnost. Vynález žárovky, ale třeba i pračky, vysavače nebo ledničky způsobil, že lidé měli najednou víc času poslední tři zmíněné přístroje vedly k redukci potřeby zaměstnávat služebnictvo. Tak tohle nám v dějepisu neříkali.

Dále jsme viděli sekci televizí, od nejstarších černobílých až po nejmodernější QLED. To jste věděli, že Samsung vyráběl televize pod značkou PAVV?

Jako poslední byly mobily. Na některé jsem už i zapomněl – byly zde úplně první mobily, které si označení mobilní zasloužily jen s přimhouřením obou očí, ale i malinké přístroje, které frčely kolem roku 2000 (jediné období, kdy se chlapi předháněli, kdo ho má menšího), až po nejnovější přístroje.

Na konci ještě nezbytná společná fotografie, kterou jsme dostali pak vytištěnou v krásné obálce, a kterou jsem si nechal hned podepsat od lidí, se kterými jsem byl v nejbližším kontaktu.3

Camera workshop

Bohužel ani zde se během workshopu nesmělo fotit, ale měli jsme povoleno aspoň tohle:

Před námi je pódium, kde nám nepřednášel nikdo jiný, než pan Joshua Sungdae Cho – šéf vývoje software pro fotoaparáty.

Jeho přednáška je výjimečná tím, že mluví perfektně anglicky – většinou zaměstnanci mluví korejsky a někdo nám to překládá. Popisuje nám úskalí vývoje, nejen z pohledu toho, co je třeba vyřešit po technické stránce, ale i to, jak se musí rozhodovat, které funkce budou k dispozici.

Jako příklad nám uvedl automatické přepínání objektivů, kdy mobil automaticky vyhodnotí, že zvolený objektiv není na danou scénu vhodný, přepne na hlavní objektiv a udělá digitální zoom. Jenže to se některým lidem (ano, hlásím se) nelíbilo a chtěli mít možnost to vypnout, a proto vznikl Camera Assistant, který umožňuje toto chování měnit. 

Zmínil také, jak vzniká RAW v aplikaci Expert RAW. Není to RAW, jaký známe z digitálních fotoaparátů. Aplikace vyfotí větší počet fotografií, provede nad nimi nějakou magii a až výsledek uloží jako pseudo RAW. Výsledkem je mnohem větší dynamický rozsah a bitová hloubka, než by bylo možné pořízením jediné fotografie.

Další zajímavostí, kterou jsme se dozvěděli, bylo přiblížení rozsahu celého projektu. Kolik myslíte, že na software pracuje lidí? Přiznám se, že jsem hádal úplně mimo. Realitou je 600 interních a dalších 600 externích vývojářů! Protože jsem sám vývojář, padla mi čelist. Největší projekt, na kterém jsem pracoval, zaměstnával ani ne polovinu lidí, a to nebyl žádný drobek. Už jen komunikace mezi takovým množství lidí není nic snadného.

Dále popisoval nově vydanou aplikace Enhance-X, která využívá umělou inteligenci pro vylepšení fotografií (doporučuju vyzkoušet).

Na konci workshopu byla možnost klást otázky, čehož jsem využil a zeptal se na možnost přidání režimu Sport do aplikace. To by řešilo rozmazání běhajících dětí apod. (lidi často zaměňují se shutter lagem). Slíbil, že to zváží, tak uvidíme.

Oběd

Takhle velkou jídelnu jste ještě neviděli, to vám garantuju. Představte si jedno patro většího nákupního centra, kde si můžete vybrat z asi 20 různých druhů kuchyní (italská, řecká, korejská, nevímjaká…). Já si vybral něco italského. Opět jsme zde nesměli fotit, bylo tam příliš mnoho zaměstnanců, takže musí stačit, že jsme si pochutnali a jdeme dál.

Q&A – testování kvality

Přemýšlím, co napsat. Zde byla maximální bezpečnostní opatření, museli jsme nechal venku úplně všechno. Zaměstnanci sice měli mobily, ale všiml jsem si, že všechny fotoaparáty byly přelepené speciální fólií, aby nemohli fotit. 

Zmíním jen, že jsem viděl asi 20 způsobů, jak zničit telefon a ani jeden nezabral. Nevěřil bych, co všechno se testuje. Že se bude mobilem házet o zem, to bych čekal, ale jak sofistikovaně a na kolik různých způsobů, to jsem nečekal.  Kromě pádů se testuje odolnost proti vodě, výbojům, teplotě, zimě… 

Dále jsme viděli testy zahřívání pomocí termokamer a pak sofistikované zařízení na testy fotoaparátu.

Celkově musím říct, že můj respekt k telefonům značně vzrostl. Vidět na vlastní oči, jak precizně a opravdu nekompromisně jsou telefony testovány, to ve vás zanechá stopu. Vědomí, že nic není podceněno, nic není odfláknuto. 

Vpravo ode mě (z mého pohledu) se nachází zmíněné laboratoře.

Zde je pohled na budovu vývoje.

Závěr

No a tím tato část programu končí a my se přesouváme dále. O tom ale v dalším článku.