V minulém článku jsem vám představil zajímavého pomocníka fotografa a kameramana, a to ND filtr. Pojďme se ale podívat na jiné sklíčko, jehož použití připomíná skoro magii, a to polarizační filtr.

Nebudu vás zatěžovat technikáliemi, takže jen velice stručně: světlo, které je běžně kolem nás, není polarizované. Představte si světlo jako vlnění, kdy jsou ty sinusovky nakloněné na všechny možné strany. Polarizované světlo naproti tomu má všechny sinusovky zarovnané do stejného náklonu (já vím, kvantoví fyzikové se chytají za hlavu…). K polarizaci světla dochází například při odrazu od nekovových předmětů, a to se dá využít nejen k detekci upírů.

Polarizační filtr umí propustit pouze jednu rovinu světla. Pokud ho nastavíme kolmo k rovině, které se chceme zbavit, získáme obraz např. bez odlesků.

Typické použití je v krajinářské fotografii, kdy polarizační filtr umí zdůraznit oblaka nebo zvýšit kontrast lesa po dešti, protože sníží odrazy na mokrých listech a snímek je pak barevnější a barvy sytější. Bohužel pro oblaka potřebujeme jasný den s pár mráčky na obloze a já tento článek psal spíše před deštěm, ale přesto vám můžu ukázat jeden snímek, kde je polarizační efekt dobře patrný:

Efekt je nejsilnější kolmo ke slunci a na širším záběru je vidět, že část oblohy je výrazně tmavší. To je oblast, kde má polarizační filtr nejsilnější efekt.

Nešlo by to využít ještě nějak jinak? Jasně, rybáři s oblibou používají polarizační sluneční brýle, aby viděli na ryby pod hladinou . Nevěříte?

Jak vidíte, na hladině se odráží obloha a rybičky nejsou moc vidět. Po přiložení polarizačního filtru a nalezení správné polohy odlesky zmizí a my se můžeme kochat pohledem pod volní hladinu.

Stejně tak lze polarizační filtr použít pro eliminaci odlesků například ve výlohách obchodů.

Zaujaly váš možnosti polarizačního filtru?