Všude čtu, jak to perfektně zvládáme. Hygiena válí. Roušky už nejsou třeba. Čísla klesají, kromě Karviné, kde je ohnisko.

Tak tedy popíšu moji zkušenost: ve čtvrtek 2.7. jsem vyrazil k doktorce s podezřením na zánět dutin. Je to věc, na kterou trpím, a když musím být v klimatizovaných prostorách, je to hned. Protože nás čekal prodloužený víkend, chtěl jsem ověřit, jestli to je nebo není na antibiotika. V práci jsem si vzal sickdays a šel k doktorce. Ta udělala nějaká vyšetření s tím, že si pak mám zavolat do labky o výsledky. No a že by mě měla poslat na testy na COVID. Říkám si, proč dělat problémy, přežili to ostatní, přežiju to také a bude o čem vyprávět. Ó já bláhový!

V Brně máme totiž systém. Říká se mu Reservio. Nebudu raději řešit, proč svoje důležitá data jako je rodné číslo a to, že se testuju na COVID, musím vkládat do systému, kterémo nějak zvlášť nedůvěřuju. Ovšem jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že nejbližší termín, kdy můžu přijít, je další středa. V Brně totiž na COVID vyzráli. Testuje se tu jen pondělí a středa, jiné dny ne. Přemýšlím, jestli mám chybu v prohlížeči nebo tak něco…? Volám na číslo, které je uvedeno jako informační, ozvala se ústředna, kde byla poměrně nepříjemná paní, jež mě poslala do háje zelenýho s tím, že ona nic neví.

To mě docela dostalo, protože dokud nebudu mít negativní test, nesmím z domu. Měl jsem dva sickdays, co další 3 pracovní dny? Začal jsem tedy zjišťovat, co a jak. Volal jsem na hygienu (ta to přece zvládá, zrovna o tom čtu článek). Nedovolal jsem se. Volal jsem na speciální linku – no, ona vlastně už není úplně speciální, tu zrušili, ale nějaká linka. Nedovolal jsem se. Volal jsem zpět své lékařce, ta měla pacienta, prý zavolá. Zkusil jsem znova hygienu, nic. Ještě jednou, nic. Speciální linku… olalá, dovolal jsem se! Ano, je to tak, musíte být doma, ale můžete jet na test kamkoliv. Fajn, začalo shánění nějaké laboratoře, která by mně udělala testy dřív.

Nejdřív jsem našel jednu, kde by mě i vzali, ale termín že mně řeknou, až se u nich zaregistruju. Poté přišel mail, že se ozvou do dvou pracovních dní. Kua. Zkusil jsem tedy zavolat do FN Olomouc. Jasně, jsme tu denně do 14.30, přijeďte. Tak jo. Však to je jen 80 km daleko… Sedl jsem do auta a za necelé 3 hodiny byl zpátky doma. Vlastní odběr byl úplně v pohodě, a to jsem jim ještě omylem vyplnil papíry pro samoplátce, což slečna zvládla vyřešit s úsměvem (asi, já z ní viděl jen krásné oči). Prý se do 24 hodin ozvou.

Za 23 hodin a 45 minut jsem začal mírně panikařit. Nechci strávit zbytečně doma celý prodloužený víkend! Tak jsem začal zjišťovat, kde zjistím výsledky. (Proč jsem panikařil: znám osobně někoho, kdo COVID právě má a jeden z lidí, kteří museli na testy, výsledky sháněli několik dní.) Volal jsem na hygienu (dovolal jsem se!), prý mám zavolat tam, kde jsem byl na odběrech. Takže znova Olomouc, tam mně dali kontakt na laboratoř, tam mně řekli, že se jim pokazil stroj, který odesílá výsledky, ale že prý jsem negativní. Ovšem jestli stačí tohle ústní vyjádření, si jistí nebyli. Ale nakonec vše dobře dopadlo, zhruba za 23 hodin a 59 minut přišla vytoužená SMS s odkazem na stažení certifikátu.

Takhle to prosím v Brně funguje 5 měsíců od prvního potvrzeného výskytu. Čekal bych, že to bude rutina, ale to bychom nesměli být v Brně. Dva dny v týdnu a 4 lidi za půl hodiny? V Olomouci to zabralo tak 2 minuty! Parkování v klidu, stálo mě to 5 Kč. Olomouc má čtvrtinu obyvatel ve srovnání s Brnem, proč to tam jde a v Brně ne?

Nevím, co se pokazilo. Že jsem čekal na výsledek dýl, to bych přehlédl, věci se občas pokazí a všichni byli milí a ochotní. Ale proč mě stát nutí chodit na testy a není schopný přikázat jedné z největších nemocnic, aby když už se musí na testy chodit, aby zařídila dostatek termínů? Pak se budeme kasat, jak klesají čísla, jenže není to jen tím, že se ve skutečnosti netestuje?