Vrátil jsem se do technologických center. Před otevřením jsem se chtěl podívat na kreativní park, který sídlí hned vedle, ale buď jsem ho nepochopil nebo nenašel. Našel jsem jen ceduli a nějaké spíše obchody a galerie, čekal jsem asi něco jiného. Zajímavé bylo něco jako hřiště pod mostem, kde mladí hráli míčové hry.

Guanghua Electronic Plaza

Pak jsem navštívil Guanghua Electronic Plaza, na které se minule moc nedostalo, a které otevíralo dřív. První dojem byl poměrně dobrý, spousta zajímavých věcí. Jenže se rychle ukázalo že se jedná vlastně obrovskou hromadu šmejdů, bez ladu a skladu, kdy prodavači vůbec netuší, co prodávají. Není možné se domluvit anglicky, občas ani čínsky. To že má obchod na vchodem nějaké slavné logo, vůbec nic neznamená. Jsou to jenom lákadla.

Zboží zde prodávané má víceméně pochybnou kvalitu, zde nakoupené kabely bych se rozhodně neodvážil zapojit do svého telefonu. Některé stánky vybočují, ale hledejte je v několika patrech. Zdá se, že čím vyšší patro, tím horší zboží. V přízemí jsou poměrně seriózně vypadající obchody.

Syntrend

Přecházím do Syntrendu. Napodruhé už to nebyla až taková sláva, jako první návštěva. První wow efekt byl pryč. Zašel jsem do Starbucks, dal si kafe a skořicovou rolku, to bylo fajn. Prošel jsem celý obchoďák, ale už jsem nenašel nic, co bych si chtěl koupit. Soustředil jsem se tentokrát spíš na horní patra, kde bylo celé jedno zaměřené na audio či foto. Našel jsem obchod Nikonu a zvažoval jsem, že si koupím kšiltovku, ale písmeno Z (značení nejvyšší řady bezzrcadlovek) je dnes trochu kontroverzní, navíc stála asi 900 Kč.

Domů už jsem jel kombinací chůze a metra, bylo to na nějakých 40 minut, naprostá pohoda. Už se v metru docela slušně orientuji. Cestou jsem se zastavil na noční Market, ale ve dne to nemělo smysl. V 7ELEVEn jsem si tedy koupil vařená vajíčka, ukázalo se, že jsou docela dobrá a zdá se, že i bezpečná.

Doma Jsem totálně vytuhnul, usnul jsem hodně tvrdě, pak jsem šel na metro. Teď čekám na Verču.

Shilin Night Market

Jeli jsme na jiný noční trh – Shilin Night Market, jelo se metrem asi 10 zastávek. Byli jsme oba docela unavení ze začátku to vypadalo na fiasko. Koupil jsem si nějaké mandlové mléko, bylo sice výborné, ale bylo ho v kelímku strašně moc a docela jsem se kým pobryndal. Navíc na tomto trhu nebyly vůbec žádné koše, to mně dost kazilo náladu.

Pak jsme ale objevili stánek nebo spíš obchůdek s oblečením, které se strašně líbilo Verči. Koupili jsme tam dva topíky, to nás docela nakoplo. Pak jsem našel jídlo které mě učarovalo, smažené mléko. Nechápu, jak to udělali, byly to takové kuličky, vypadaly jako krokety, ale když se daly do pusy, tak tam byla intenzivní chuť mléka.

Potom jsme ještě našli stánek se suvenýry, který mně přesně sedl. Nakoupil jsem už poslední dárky, který jsem potřeboval.

Na trhu bylo hodně atrakcí typu házejte šipky do nafukovacích balónků, něco jako v Tamsui. Měli ale volnější pravidla, na plyšáka stačilo trefit 4 balónky šesti šipkami. Verča jsi to chtěla zkusit, jeden plyšák jí učaroval. Na podruhé se jí to podařilo, vysněného plyšáka máme. Zkusil jsem si to také, mám malého tučňáka.

Pak jsme se už spokojeně vrátili domů.