Vstát, kafe, překontrolovat balení a jede se na letiště. Nechal jsem si ukázat zastávku, ale bylo to nějaké zmatené, tak jsem se vrátil na hotel, ať mně zavolají taxík. Přijela elektrická Kia, jelo se příjemně. Taxikář předem řekl smluvní cenu 20 000 wonů. Náhodou to byla skoro přesně celá moje hotovost, měl jsem 20 100 wonů. Ale podařilo se mně zaplatit to T-Money kartou od Waltera. Hurá!

Na letišti vše celkem v pohodě, akorát u check-inu byla cedule, že kosmetika nepatří do příručního zavazadla, tak jsem ještě raději rychle jeden dražší dárek předělával do velkého kufru. Už jen další kontroly, čekání u gate (jako mě tohle letiště nenadchlo. Systém objednávky jídla je nějaký zamotaný, objednává se jinde, než je výdej, a když jsem se nakonec odhodlal k nějaké polévce, měli jen pikantní verzi. Naštěstí jsem našel Starbucks, sice si nešlo sednout přímo tam, ale měli sendvič a kapučíno).

Po lehce zmateném boardingu jsem v letadle. Čím větší kráva je to zvenku, tím míň místa je uvnitř. Mám fakt problém sklopit stolek, navíc je to zatím nejhůř navržený systém. Nejde zvednout podpěrka na ruku a dokonce se mně ji cestou na WC podařilo nějak rozbít. Později se to nějak samo opravilo a viděl jsem i jiná rozbité podpěrky, takže to je spíš problém letadla, než moje chyba.

Už nevím co nudou, jsme 6 hodin ve vzduchu a podle informací o letu zbývá ještě 5885 km což znamená 6 hodin a 50 minut.

4 hodiny, 3464 km. Nudaaaaaaaaa

Hurá, jsme ve Frankfurtu! Přesun mezi bránami je opravdu dlouhý, cestou jsem musel absolvovat dvě velké prohlídky a jednu jen kde se skenoval pas.

Naše jsem svoji gate a čekám tam na letadlo a mezitím fotím a natáčím letadla pro synovce. Poté, co otevčřou bránu, si užívám, že mám poprvé grupu 3, takže nečekám na nástup až jako poslední.

Letadlo je obsazené asi ze dvou třetin, sedím vlevo o okna a někdo vedle mě, ale vedle něho už bylo volno, tak si přesedl. Cestou jsem asi spal, byl to noční let.

Ve vídni na mě čekal opět Mirek tentokrát i s Verčou, cestou jsme se zastavili v rakouském McDonaldu a kolem druhé v noci jsem byl zase doma.