Tento článek by skoro mohl končit konstatováním, ať to necháte na koňovi, ten má větší hlavu. Teda pardon, na automatice.

Naneštěstí ani automatika není dokonalá a občas to úplně nezvládne. Zvláště, když fotíme nějakou netradiční scénu.

Bílé světlo neexistuje

A co je tohle za blbost, říkáte si.

Barva světla je dána jeho vlnovou délkou. Viditelná oblast začíná na nějakých 750nm v červeném spektru, pokračuje přes zelenou a modrou až k fialové na asi 380nm a mizí v ultrafialovém záření.

Fialová: to je ta barva, kterou vidíme jako poslední.

Jak vnímáme barvy

Lidské oko má místo čipu sítnici, na které najdeme tyčinky a čípky. Tyčinky reagují na jas a uplatňují se hodně v šeru, čípky umí reagovat na barvy. A to konkrétně na červenou, zelenou a modrou. Nic víc. Všechny ostatní barvy vznikají sloučením těch tří. Intenzita záření určuje jas světla, ale ne barvu.

Světlo vyzářené a odražené

Když fotíte plamen svíčky, je to světlo vyzářené. Stejně tak, když si nedáte říct a fotíte sluníčko. Ale takový Měsíc, to už je světlo odražené! To samé prakticky všechno kolem nás. Předměty odráží dopadající světlo a to, jak ho odrážejí, se projevuje v jejich barevnosti. Taková tráva je zelená: to znamená, že odráží zelenou část spektra, zatímco modrou a červenou pohlcuje. Zopakujme si to ještě jednou: zelené předměty odrážejí zelené světlo.

Poměr odražených barev určuje výslednou barevnost, viz předchozí schéma.

Zvláštní situace je obloha, která získává barvu rozptylem slunečního světla na molekulách plynů v atmosféře (modrá) a pevných částečkách (červánky).

Vyvážení barev

Vyvážení barev je proces, kdy fotoaparát analyzuje scénu a snaží se odhadnout jakým světlem je nasvícená. Určitě jste si všimli, že ne všechna světla svítí stejně. Extrémní případ je kuchyňka u nás v práci:

Jak takové vyvážení barev funguje? Velmi zjednodušeně řečeno, fotoaparát se pokusí odhadnout, co fotíme a z databáze si vytáhne pravděbodobné zastoupení jednotlivých barev, to pak porovná s focenou scénou a podle toho odhadne jaké světlo na scéně zrovna je. Tohle ale funguje blbě u slabého světla nebo u nestandardních situací.

Další možností je monitorování okolního světla napřímo, ale přiznám se, že nevím, jestli tohle mají k dispozici mobily.

Když budeme mít fialový předmět a nasvítíme ho bílým světlem (pozorní křičí: “bílá neexistuje!” a mají pravdu – myslíme tím nasvícení světlem, které obsahuje směs všech vlnových délek, takže se jeví jako bílé), pohltí zelenou složku a modrou a červenou odrazí. Odražené světlo dopadne na senzor čipu, zareagují obvody odpovědné za modrou a červenou barvu a bod uloží jako RGB(255, 0, 255).

Co když ale stejný předmět nasvítíme světlem, která bude mít méně červené barvy? Pak nastane situace, kdy předmět odráží světlo úplně stejně, ale protože kde není, ani čert nebere, na čip pak dopadne stejně modrého světla, jako předtím, ale červeného míň. Ejhle, senzor je zmatený, neví, že se změnily podmínky a zapíše RGB (128, 0, 255).

A teď nastupuje na scénu vyvážení barev. Speciální algoritmus zjistí, že na scéně je podezřele málo červeného světla a pro všechny body provede korekci, v našem případě vynásobí červenou složku číslem 2.

Někdy nechceme nechávat korekce na automatice, protože se nemá čeho chytit.

Nastavení teploty

Teplotu najdeme v Pro režimu a udává se v Kelvinech (K). Je to takové světlo, které vydává předmět zahřátý na určitou teplotu. Slunce má teplotu asi 5700K, proto je také teplota denního světla na sluníčku udávána jako podobná hodnota. Moje Note9 má ikonku sluníčka u 5500K.Automatika pak nemusí odhadovat, co se děje, ale můžete jí napovědět, že jste v místnosti osvícené LEDkami o teplotě 3000K. barvy pak budou přesnější.

Obecně platí, že teplejší barvy na fotografii znamenají nižší teplotu v Kelvinech.Je to dáno vnímáním lidského mozku, kdy plamen známe jako zdroj tepla, i když jeho teplota je vlastně relativně malá, zatímco sněhobílá barva nám připomíná zimu. Mozek totiž vnímá až odražené barvy a teplotu má spojenou s dlouholetou zkušeností. Nějaká fyzika hvězd není pro přežití v divočině důležitá…

Kdy lézt automatice do zelí

Jak se můžete snadno přesvědčit, automatické vyvážení barev je na vysoké úrovni a většinou není třeba zasahovat.

Je ale několik výjimek. Automatika se totiž snaží, aby bílá bílou byla. Jenže v některých situacích to nemusí být úplně žádoucí:

Koncert
Pokud fotíme na koncertě, může být automatika až moc efektivní a může potlačit atmosféru koncertu. V takovém případě nastavte teplotu na sluníčko (5500K), tím zajistíte, že fotografie budou vypadat podobně, jako to vnímá mozek a navíc budou všechny stejné.

Noční fotografie (město)
Podobná situace jako na koncert. Město je osvětlené typicky žlutými zdroji světla a kdybychom vyvážili bílou moc dokonale, budou fotky divné a ztratíme atmosféru.

Sníh
Automatika může mít tendenci posouvat barvy do modré, takže ji nasměrujeme do teplejších oblastí.

Když jsem v hlavě skládal tento článek, narazil jsem zrovna na Facebooku na výborný příklad práce s vyvážením bílé a s dovolením autora (Wašek Souhrada) vám ho ukážu:

Vlevo je původní fotografie jak byla zveřejněna. Vpravo jsem demonstroval, jak by vypadala “správně” vyvážená. Sníh je bílý, tak proč je špatně? Protože v noci vnímáme osvětlení sodíkových lamp, které je žluté a automatické vyvážení bílé by tu atmosféru zničilo.

Aktuální verze článku je k nalezení na Světu Androida: https://www.svetandroida.cz/jak-fotit-mobilem-barevne-spektrum/